Od Chritchurch az po Stewart Island (cast prvni)

Christchurch - Invercargill

Dne 12. brezna jsme konecne sekli s praci, naposledy jsme se vyspali v pohodlny posteli a nasledujici den, v utery 13. jsme konecne vyrazili na trimesicni cesty. Meli jsme trosku vic na spech, protoze jsme uz na odpoledne meli zamluvene plavani s delfiny v pristavu v Akaroe, coz je cca 100 km od Christchurch. Takze jsme dopoledne nahazeli veci do auta, uklidili barak, narychlo se rozloucili s majiteli a vyrazili jsme. Prijeli jsme v cas, jenom proto, aby nam sdelili, ze kvuli pocasi se plavani rusi. Takze jsme prespali kousek nad mestem u nejaky cisticky vody a druhy den se opet hlasili v pristavu. Tentokrat to vyslo, pocasi bylo nadherny, tak nas navlikli do neoprenu a vyrazili jsme. Delfinku bylo hafo, koupali jsme se v mori asi hodinu a celou dobu si s nama hrali. Pak uz jenom horka sprcha a vyrazili jsme dal na jih.

Cestou jsme se zastavili na uzasne Moeraki Boulders beach. Tato plaz je znama svymi temer dokonale kulatymi balvany s obvodem az 4 metry. 

Postupne jsme navstivili mesta Omaru(kde jsme videli 2 druhy tucnaku (maly modry a zlutooky), jak se vecer vraci z more do svych hnizdecek na plazi) a Timaru a par mensich vesnicek, az jsme dorazili do Dunedinu, druheho nejvetsiho mesta jizniho ostrova. Maj tam par peknych veci a zajimavosti, mezi nez patri treba nejstrmnejsi obydlena ulice na svete. Cesta az na vrchol je celkem namahava, ale aspon jsme tam vylezli po svych. Zrovna kdyz jsme odpocivali nahore a fotili, prijel tam ze spodu taxik(a to s dost velikou namahou:-)), vylezli turisti, vyfotili se tam a taxikem zase odjeli dolu. Nu coz, trosku mi to zvedlo naladu, ze na tom jeste nejsem tak spatne.

Jeste ten den, kdyz jsme vecer hledali misto na prespani se nam povedlo zapadnout s autem do pisku. Zadni kola se zaborili a byli jsme v hajzlu. Po par marnych pokusech se odtud dostat z pisku vlastni silou ( zastavili u nas I nejaky dve krehky holciny a pokouseli se spolu s nama auto vytlacit), jsme zburcovali par okolnich baracku a pozadali o pomoc. Prislo asi 10 lidi, ale spis nez pomoct se prisli jenom podivat, jak krasne jsme zapadli:-) Za par minut prijel chlapik s autem, zaprah nas a za 15 vterin jsme byli venku.

Druhy den nas cekala navsteva. Kaca se totiz na nejaky party jeste v Christchurch seznamila s jistou starsi, asi 70ti letou pani a domluvila se s ni, ze az budem v Dunedinu, muzem prespat u nich na zahrade (ve mestech se misto na parkovani shani hrozne blbe). Takze sme se jim ozvali, oni rekli ze pozvani samozrejme plati a tak jsme je navstivili. Z obycejneho zaparkovani u nich na zahrade se nakonec vyklubala poradna navsteva. Dostali jsme veceri, vypili par flasek vina, vykoupali se ve vane!!! (po peti mesicich sprchovani konecne vana!!!) a nakonec prespali v pokoji pro hosty. Rano nam jeste dali snidani, spoustu cennych rad kam se podivat, co nezmeskat a podobne a nakonec I pozvani na velikonoce do Queenstown, kde maji dalsi barak. Jelikoz se nam to krasne kryje s nasim cestovnim planem a v okoli Queenstovn budem zrovna okolo veikonoc urcite je zajedem navstivit (a znovu vyuzit jejich pohostinnosti:-))

Z Dunedinu jsme smerovali dale na jih. Udelali jsme si par zastavek, jednou na jidlo, podruhy kochat se krajinkou a nakonec na plazi, abysme se trosku prosli. Po navratu z prochazky chceme jet dal, startujem, startujem.....a nic. Auto nestartuje. Zrovna par metru od nas byl starsi chlapik s pani a hned prisli jestli nepotrebujem pomoc. Samozrejme ze jsme ji neodmitli, chlapik se odborne kouknul, par veci vyzkousel a ze prej to bude rozbity benzinovy cerpadlo a bez nej to proste dal nepojede. Tak nalozili Katu do auta a odvezli do nejblizsi vesnice k telefonni budce:-) V cele oblasti nekolika desitek ctverecnich kilometru nebyl totiz signal. Takze Kaca zavolala odtahovku, ktera asi za dve hodiny dorazila a odtahla nase auticko asi 100 km zpatky, odkud jsme zrovna prijeli. V garazi potvrdili chlapikovo podezreni a rekli nam, ze druhej den muze byt opraveno. Prespali jsme tedy v mistnim kempu, rano zaplatili nekrestansky penize za opravu a znovu se vydali na cesty...Snad uz budem mit vic stesti, jeste jedna takovahle oprava a muzem jit trhat jablka na sad:-)

Po dalsich asi dvou dnech jsme dojeli do mesta Invercargill. Neni na nem nic moc zvlastniho, takze jediny co jsme udelali bylo, ze jsme dojeli na letiste a koupili letenky na Stewart Island...pokracovani priste :-)